MAKEDONIE
26.4. - 8.5. 2011
Zima
(alespoň u nás) byla na sníh skoupá a na jaře bylo málo srážek, takže
řeky ve střední Evropě byly téměř suché. Ani v Makedonii mnoho srážek
nebylo a celý duben bylo jasno s teplotami okolo dvacítky. Více pršet
začalo až při našem pobytu :-( Přesto jsme měli vody dost. Sníh na horách
byl nad 2000 m n.m.
Výlet
byl príma, především řeky Crna, Radika a horní Vardar (a Ibar cestou domů
v Srbsku). Spaní kdekoliv bez problémů, ceny všeho nízké, příroda
skvělá. Na druhou stranu všude balkánský bordel – igelity, petlahve, …
Jeli
jsme karosou a bylo nás 38. O co byla menší operativnost velké skupiny a průjezdné
schopnosti busu (s ohledem na tyto okolnosti jsme museli mírně upravit
program), o to větší byly večírky :-) Silnice byly většinou překvapivě
dobré.
ÚTERÝ
26.4.
21:00
odjezd z loděnice HK (0 km)
STŘEDA 27.4.
00:30
CZ/SK (215 km)
SK/H (295 km)
06:15
H/SRB (650 km)
10:30
Bělehrad (835 km), dál
po dálnici směrem na Niš, v Markovaci sjíždíme na Sviljanac a
Despotovac, u řeky Resavy ve Dvorište jsme ve 14:00 (998 km)
RESAVA
7
km
Dvorište
–
monastir Manasija
Resava
nemá moc vody, tak začínáme až u mostu ve Dvorište (úsek ze Strmosten by
ale byl za větší vody pěkný – viděli jsme kousek ze silnice – pěkná
úzká WW II). Přes původní obavy, že bude vody málo je to nakonec docela pěkné
svezení po menší říčce WW I. Končíme pod vesničkou Bukovac nad
monastirem Manasija v místě, kde silnice od Despotovace přichází k vodě.
(Do Despotovace a dál nejezdit – nezajímavé.)
Spíme na začátku Despotovace u hotelu ve stanu, který zde mají
nachystaný na oslavy.
(1014 km)
ČTVRTEK
28.4.
08:30
odjezd na Niš, projíždíme proti proudu řeky Nišavy Sičevačkou
klisurou.
11:30
Crvena Reka (1177 km)
NIŠAVA, Sičevačka klisura
13
km, cca 2 hod
most
Crvena Reka-Vrandol
–
Ostrovica
Začínáme
v Crvené Rece u mostu do Vrandolu. Vody je spousta (po deštích). První
část po začátek soutěsky (cca 8 km) je za naší vody „rychlá Orlice“
WW 0-I. Ve vlastní soutěsce (Sičevačka klisura, cca 5 km; šlo by začít přímo
na začátku soutěsky – štěrkový plac-parkoviště u autoopravny za
tunely) se střídají peřejnatá místa WW I, II s klidnějšími úseky,
jedno místo je laškovnější, ale s velkým bazénem na vyeskymování,
případně vyplavání a odlovení :-) Končíme na konci soutěsky nad X
jezem, který je vedle prvního (při příjezdu po silnici proti proudu) tunelu
a mezi prvním a druhým tunelem je plac na parkování. (Zastavení nad
jezem je bez problémů vpravo, kde by šel i přenést a pokračovat ještě
kousek do Ostrovice a končit u modrožlutého mostu odbočky z hlavní
silnice do vesnice. Dál nejezdit, špatný přístup k vodě a za chvíli
je přehrada. Docela to teče i pod přehradou.)
> Niš 85 cm, (odhadem 20 m3 ???)
Přejíždme do Makedonie.
17:15
SRB/MK (1363 km) Chceme zajet k řece Pčinja pod Kumanovo (Dobrošane),
ale míjíme sjezd na Kumanovo (asi špaté značení :-) a zajíždíme si až
do Veles. Zpět se vracíme přes Sveti Nikole a v 20:00
bivakujeme za městem. (1475 km)
PÁTEK 29.4.
Ráno dojíždíme k mostu pod Dobrošane přes řeku Pčinja.
PČINJA 7
km
Dobrošane
–
Pčinja
Vody
je dost (po deštích; horní Pčinja a Kriva Reka ale vodu nejspíš nemají).
Velmi pěkné opuštěné skalnaté údolí. WW I, technicky nenáročné.
Spousta petlahví a igelitů, neskutečný bordel, špinavá voda, až na konci
je více čisto.
Odpoledne nakupujeme v Kumanovu a potom přejíždíme do Katlanova
a spíme za mostem přes Pčinju (most silnice mezi dálnicemi).
(1566 km)
SOBOTA
30.4.
PČINJA
12
km
Katlanovo
–
ústí do Vardaru
Začínáme
u mostu v Katlanovo mezi dálnicemi (výše je – co jsme viděli –
kolem Katlanovske Banje WW I). Ze začátku vrbičky WW I, potom rybník. Od
mostu do Badar (až sem by šlo dojet autem; spaní) začíná soutěska, kterou
Pčinja ústí do Vardaru – pěkné, opuštěné (pouze občas dálnice) a
hluboké údolí. Klidné úseky střídají peřejky WW I(II). Vody je dost,
ale je špinavá. Je zde ale méně bordelu a odpadků a hlavně v závěru
více peřejek a pěkný kaňon. Po soutoku pokračujeme po Vardaru.
VARDAR, Taorska klisura
13
km
ústí
Pčinje
–
Bašino Selo (před Veles)
Široká,
vodnatá a rychlá WW I (někde možná i WW II). Asi v polovině (vpravo
je žel. tunel) práh WW III+ (velké vlny, uprostřed válec – jedeme vlevo;
vlevo lze zastavit, prohlédnout a případně přenést). Končíme u mostu v Bašino
Selo před Veles.
Přejíždíme přes Štip a Kočani
18:00
k řece Bregalnica na přehradu Kalimanci. Nahoře na hrázi od hrázného
zjišťujeme, jak se pouští voda – pouští se každý den 6 m3
(mimo dvou přestávek 1:00-3:00 a 13:00-15:00) na zavlažování rýžových
polí pod Kočani. Nad přehradou Bregalnica vodu nemá. Spíme pod hrází,
odbočka z hlavní silnice (na křižovatce je pitná voda).
(1680 km)
NEDĚLE
1.5.
BREGALNICA
10
a 7 km
přehrada
Kalimanci
–
Istibanja a
vesnice Kalimanci (most) ®
Istibanja
Přehrada
pouští celý den 6 m3, mimo dvou přestávek 1:00-3:00 a
13:00-15:00. Voda je čistá (ani v řece není moc odpadků), ale studená.
První třetina do vsi Kalimanci WW I, vrbičky, občas mělčinka. Z vesnice
teče řeka šluchtou podél silnice, pěkné, WW I, občas možná laškovnější.
Končíme u hospody na začátku vzdutí vyrovnávací přehrady nad vesnicí
Istibanja.
Přejíždíme zpět přes Štip na Veles a dále na Prilep.
16:30
Cestou se zastavujeme na vykopávkách Stobi (zvláštní sjezd z dálnice
před mostem přes Crnu Reku) (1825 km).
Spíme v rozestavěném hotelu u silnice v kopcích před
Prilepem.
(1846 km)
PONDĚLÍ 2.5.
08:00
odjezd přes průsmyk Pletvar a město Prilep do Bitoly
10:15 Bitola, půlhodinový nákup (1923 km)
Přejíždíme z Bitoly přes Novaci a kolem elektrárny přes
vesnice Makovo a Repeš k mostu přes Crnu Reku. Silnice je dobrá (pěkný
široký asfalt), až z Rapeše je úzká a vlastní
sjezd serpentinami k mostu je už bez asfaltu. S karosou sjezd zvládáme,
pouze poslední zatáčka před mostem je kritická.
12:00 Jsme u mostu. (1963
km)
CRNA REKA
17 km
most
Makovo-Staravina
–
Rasimbogov Most
Crna
Reka protéká příhraniční oblastí s Řeckem, která byla v dobách
Jugoslávie pro cizince úplně uzavřená a pro jugoslávské občany přístupná
jen na zvláštní povolení. Proto ji mnoho vodáků zatím nesjelo. Řeka připomíná
francouzský Allier – opuštěný žulový kaňon, klidné úseky střídají
peřejky. Peřejí postupně přibývá, do WW III, jedno místo možná těžší.
Nejtěžší místa jsou pod dráty VN, závěr zase klidnější. V kaňonu
je relativně málo odpadků. Řeka má hodně vody (tráva na březích je pod
vodou). Končíme u Rasimbogova Mostu (příjezd po dobré asfaltové silnici od
Prilepu).
Pozor
– horní úsek pod Bitolou (od Skočiviru) je velmi obtížný.
Spíme
u Rasimbogova Mostu, kde končíme řeku. (2070
km)
ÚTERÝ 3.5.
Ráno
přejíždíme přes Prilep (9:30-11:00; 2116 km) a Makedonski Brod k řece
Velika. (2168 km)
VELIKA REKA (horní Treska)
10
km
most
pod Dragov Dol
–
most Kalugerec
Vody
je dost, rychlé svezení. „Obtížnost“ postupně roste na WW I, ke konci
je několik peřejek. Končíme u mostu na Kalugerec pod soutokem s Malou
Rekou (odtud Treska). Dále je řeka bohužel zatopena přehradami …
Přejíždíme přes Kičevo do Mavrova.
19:00
Mavrovo (2275 km). Lyžařské centrum – v této době je pusté,
mimosezona. Spíme u hotelu Srna, který je jeden z mála otevřených.
STŘEDA 4.5.
Ráno
jedeme do infocentra NP Mavrovo poděkovat za umožnění sjíždění řeky
Radika (infocentrum je na kraji Mavrovi Anovi) – splutí Radiky je třeba
domluvit několik dní předem – viz níže. Potom jedeme k řece Radika
– od Mavrovského jezera jedeme kolem Mavrovske Reky. Z hor zprava přitéká
Radika a tady ještě nemá vodu (kdyby měla, šlo by to – jen asi dvě
zablokovaná místa). Vody je dost až od soutoku s Ribničkou Rekou.
RADIKA
8
km
most
pod ústím Ribnička Reka
–
Žirovnica
Vody
je dost a je sněhová. Obtížnost je cca WW II s místy a úseky až WW
IV. Končíme u ústí Žirovničky, kde začíná další lehčí úsek
RADIKA
17
km
Žirovnica
–
ústí Mala Reka
Vody
spousta, začínáme u ústí Žirovničky, WW II, III. Později se obtížnost
snižuje (podobné Belé), aby se ke konci opět trojková místečka (balvany v řece)
opět objevila. Pěkné, pořád to rychle teče. Spolu s Crnou Rekou dvě
nejlepší řeky Makedonie.
Cestou zpět do Mavrova zajíždíme (bez vleku!) do
vesničky Rostuša a jdeme na vodopád Duf (procházka na cca hodinu).
Spíme opět u hotelu Srna v Mavrovu. (2380 km)
ČTVRTEK
5.5.
Protože ráno prší, vynecháváme plánovaný
dopolední výšlap a jedeme rovnou ke Skopje na slalomový kanál na řece
Treska. Přijíždíme k přehradě Matka (2470 km), jdeme se podívat na
hráz a po přehradě jedeme na lodičkách prohlédnout si jeskyni s netopýry.
Kolem přehrady Matka je mnoho turistických tras i možností na lezení.
TRESKA – slalomový kanál
Vody
je minimum, protože elektrárna nemele (a ani na velíně nevědí, kdy mlít
bude – když jim zavolají příkaz, teprve po čtyřech hodinách se voda pouští
– voda nakonec tekla v noci a ráno druhý den). Přesto je svezení na
kanále příjemné. Na trati se konalo v roce 1975 MS ve slalomu (na
Radice se jely sjezdy).
TRESKA
7
km
Matka
–
Saraj
Voda
na splutí stačí (rozumné minimum), je čistá a řeka pořád čile teče a
je pěkná. Nebo lépe byla by, kdyby na jejích březích nebyl takový neskutečný
bordel, jaký tam je. Končíme na soutoku s Vardarem na předměstí Saraj
města Skopje. Na soutoku je loděnice kanoistického klubu Lastovica.
Spíme na loděnici Lastovica. Spaní je třeba předem telefonem
domluvit se správcem, protože se nachází v oploceném parku se zavřenou
bránou, od které má klíče právě správce. Vjezd do parku je ve čtvrti
Saraj u high school (modrá střecha). Loděnice je pěkná, ale svůj vrchol má
již dávno za sebou …
PÁTEK
6.5.
08:00
odjíždíme z loděnice Lastovica – kolem high school na hlavní
a doprava přes železný most přes Vardar (u tohoto mostu by se mohl končit
horní Vardar, kdyby se jel až do Skopje). Za mostem doprava a hned zase
doleva ještě před benzínovou pumpou. Potom projet rovně mezi domky a za
kolejema doleva. Podjede se dálnice a potom už pořád proti proudu Vardaru.
VARDAR Dervenska klisura
18
km, 2 hod
začátek
Dervenské klisury
–
žel. přejezd pod Radušou
Začínáme
na začátku Dervenské klisury. Příjezd ze Skopje po silnici proti proudu
Vardaru přes vesnici Raduša a pořád nahoru až k druhému (počítáno
proti proudu) železničnímu tunelu. Kousek za tunelem (tunely nejsou ze
silnice moc vidět) je žel. mostek, u kterého se otáčíme. (Šlo by sem
zajet i z druhé strany od Tetova, silnice jde stále podél řeky.) Vody
je spousta a řeka rychle teče. Na prvních cca 3 km souvislé peřeje WW II,III,
dále obtížnost klesá, ale stále rychlý proud – končíme u železničního
přejezdu (první při příjezdu proti proudu). Vesnice Raduša je asi v půlce
námi sjížděného úseku. Kdyby byl čas, bylo by možné jet z Tetova (Želino;
začátek k Dervenské klisuře do WW II) a končit až ve Skopje u železného
mostu v Saraj.
15:00
odjezd ze Skopje (po nákupech) (2538 km) přes Kumanovo na hranice
16:15
MAK/SRB (2592 km), dále na Niš, Kruševac, Kraljevo
22:30
spíme u odbočky na Maglič pod hradem (v noci je nasvícený)
(Lepší plácek na spaní je u loděnice ještě
asi kilometr proti proudu. Je tam i lávka přes řeku – cesta na hrad.)
SOBOTA
7.5.
08:00 Ráno jedeme přes Ušče k řece Studenica. Kdo nejede řeku jde na prohlídku kláštera Studenica.
09:30 nasedáme na Studenici
STUDENICA
12
km, 2 hod
most
před klášterem
–
Ušče (ústí do Vardaru)
Začínáme
u mostu silnice od Ušče před klášterem. Vody pod mostem je tak akorát na
splutí (kdyby ale bylo vody více, bylo by to lepší – sjet to ale jde bez
problémů; vodočet na levém břehu na začátku Ušče 12 cm). Studenica je
malá čilá říčka, začátek WW II, asi v polovině cca 500 m úsek se
zablokovanými kaskádami až WW IV. Dál až na soutok s Ibarem opět
do WW II.
IBAR
25
km, 3 hod
Ušče
–
Maglič
Ibar
je široká vodnatá řeka. Pokračujeme ze Studenici, ostatní přistupují asi
po dvou kilometrech u slalomové trati. Na konci slalomky velká vlna (místo se
jmenuje „Grmič“), dál řeka pěkně teče (je hodně vody), peřejky do WW
II. Socha partyzána vpravo na skále ohlašuje nejtěžší místo – „Jagujilo“
– jedeme levým rukávem, WW III. Potom to ještě chvíli teče. Pak se řeka
na chvíli zklidní, aby druhá půlka byla opět téměř souvislou peřejí do
WW II (hlavně vlny) – moc pěkné v e hlubokém skalnatém údolí. Končíme
pod hradem Maglič, kde jsme spali.
> Raška 190 cm, 28 m3
> Lopatnica-Lakat 35 cm, 50 m3
16:30
odjezd z Magliče na Kraljevo, Kragujevac a Bělehrad
20:30
Bělehrad (3220 km)
23:10
SRB/H (3402 km), odjezd z hranic
o půlnoci
NEDĚLE
8.5.
04:30
H/SK (3759 km)
05:30
SK/CZ (3860 km)
06:30
Brno (3908 km)
09:30
loděnice HK (4050 km)
SUMMARY
na
vodě:
11 řek, 183 km
autobusem:
4050 km
KILOMETRÁŽE,
PRŮVODCE, MAPY:
Průvodce - hory
Jirásko,
L. – Leder, L. – Lorenc, J.: Jugoslávské hory. 1. vyd., Olympia, Praha
1987.
Řeky
Matz,
H.: Wildwasserfahrten in Jugoslavien. Leopold Stocker Verlag, Graz 1989.
DKV-Auslandsführer
Band 1b, 1981.
DKV-Auslandsführer
Band 5 (Südosteuropa), 1995.
Jirásko, L. – Leder, L. – Čepelka, M. – Záruba, A.: Jugoslávské hory a řeky. Oddíl VHT OT TJ Slovan Lysá nad Labem 1983.
Řeky
Jugoslávie. Klub přátel Vodazníku, 1990.
Vhodná doba
Přelom
dubna a května. Některé řeky dříve při tání sněhu (Resava, Mlava, Pek
v Srbsku; horní Pčinja, Kriva Reka, horní Bregalnica v Makedonii).
Naopak některé řeky i v létě – Vardar, Bregalnica (voda z přehrady),
Treska (voda z přehrady), Ibar v Srbsku.
Vodočty
Srbsko:
http://www.hidmet.gov.rs/eng/osmotreni/stanje_voda.php
http://www.hidmet.gov.rs/eng/hidrologija/izvestanje/index.php
Mapy - Makedonie
Macedonia,
GiziMap, Budapešť 2006, 1:250 000
Macedonia,
Trimaks, Skopje, 1:300 000 www.trimaks.com.mk
Mavrovo,
Trimaks, Skopje, 1:70 000
topografické
mapy generálního štábu SSSR 1:50 000 ke stažení na:
http://maps.poehali.org/en/catalogue/
http://mapstor.com/
Omezení splouvání
Radika
- splutí je třeba domluvit několik dní předem na infocentru NP
Crna Reka - řeka protéká příhraniční oblastí s Řeckem, která byla v dobách Jugoslávie pro cizince úplně uzavřená a pro jugoslávské občany přístupná jen na zvláštní povolení. Dnes už problém s přístupem není, kolem projíždějící pohraničníci se na nás jen usmívali.