Schůzka Káčat 9.1.2004

To už dlouho nebylo, aby v Chrudimi napadlo dostatek sněhu a hlavně i vydržel delší dobu. Tak ještě před schůzkou rozesílám všem SMS-ky, ať si místo plavek a věcí do bazénu vezmou něco na ježdění na sněhu - boby, sáně, pytle ....
V 16 hodin se scházíme na loděnici a jdeme na kopec u nemocnice. Nejsme tu sice sami, ale když si vzpomenu, kolik pohybu-chtivých dětí tu vždy bylo dříve, tak je tu skoro prázdno. Jezdíme na všem možném - boby, pytel, lopaty. Brzo padá tma, ale to nevadí, dokonce ještě další děti přicházejí. Zjišťuju, že to jezdí dobře i na igelitu, jen si říkám, že na tom vypadám jako bin ládin na létajícím koberci na útěku před americkou stihačkou. Barča si školí Egitu na tažného psa - občas ji nechá vytáhnout boby do kopce. Je to pohled k popukání, jak malá fenka táhne velké boby.
Končíme kolem 17:45 - všichni jsme mokří a zmrzlí. Loučíme se a přesouváme se do loděnice, kde je sice taky zima, ale aspoň tam mám termosku s horkým čajem, který povzbudí. Když si rodiče odváží posledního, tak jsem rád, že můžu domů a dát sušit mokrý věci. Foťák jsem nebral, jednak jsem na něj zapoměl, jednak by to asi nepřežil.